Myšlenky o lásce nelásce aneb komunikace na prvním místě

by - 12:40

Myšlenky o lásce nelásce

Vždycky jsem razila jedno heslo a za ním si stojím. Být single není špatné. A je dobré zůstat single, dokud člověk nepotká někoho, kvůli tomu se nemusí měnit. Protože je rozhodně lepší "ztratit" kousek času čekáním než ztratit kousek sebe ve vztahu v kterém se musíme přetvařovat.

Jessie Jolles

Láska je totiž něco, co nejde příliš dobře pojmenovat. Lásku jednoduše cítíte. Je to ten pocit, kdy nepochybujete. Nepotřebujete, aby to ostatní viděli. Ten pocit, že víte, že ať se stane cokoliv, tak na to nezůstanete sami. Když vidíte, že ten druhý bere vaši minulost takovou jaká je a nesoudí vás za ni. Je to štěstí najít takového člověka, který nás bude milovat se všemi našimi náladami a bude vědět, jaké víno/pivo nejraději pijeme. A že dokud nejste dostatečně najedení, tak by na vás radši neměl mluvit.

A občas se někdo zeptá, jak to pozná. Že to je ta láska. Že je to ta pravá osoba. Věřím tomu, že to pozná každý. Protože když to přijde, tak se člověk nemusí ptát. Člověk to cítí. Ten druhý vás zbaví strachu, že vás vztah spoutá. Přesvědčí vás, že láska toho druhého vám naopak dá svobodu a jistotu zároveň. Ujistí vás, že člověk nemusí být sám, aby mohl být sám sebou.

Johann Wolfganf Von Goethe

Časem člověk pochopí, že to není o tom, jak ten druhý vypadá. Jednou se totiž každý dostane do stádia, kdy má motýli v břiše z konverzace s tím druhým. Z toho, že je ten druhý přirozený a na nic se nehraje. Že respektuje jiné a je ohleduplný. Z toho, že se k vám chová s úctou. Jednou přijde někdo, z koho se nám nepodlomí kolena hned. Ale dokáže nás rozesmát, vést s námi dlouhé konverzace na různá témata a bude s námi rád trávit čas. Možná není nejkrásnější na světě. Pravděpodobně ta osoba ani není taková, jakou jsme si představovali. Ale o tom je život. A láska. Přichází jak sama chce a ne jak chceme my.

Moc bych si přála, aby každý našel někoho, kdo to nevzdá hned, jakmile vztah přestane být jednoduchý. Jakmile se stane složitějším a bude vyžadovat trochu snahy. Přeji si, aby každý našel takového člověka, který je ochotný bojovat za společně štěstí.
Strašně si také přeji, aby každý, kdo miluje, neměl potřebu toho druhého vlastnit. Aby věděl, že lži nejsou řešením. Aby uměl člověka vyslechnout a ne ho jen poslouchat. A aby si občas přiznal, že konverzace, i o nepříjemných tématech, jsou důležité. Musíme si totiž uvědomit, že spousta vztahů ztroskotá právě na nedostatku upřímné konverzace.

Mark Haddon

Asi ani neuškodí zopakování si několika mouder nakonec. Protože to možná je klišé, ale je to velmi důležité klišé.
Nechej toho druhého ve vztahu žít. Nevnucuj mu svoje zvyky, svoje vášně nebo svoje přátele. Nesnaž se být středem jeho existence. Protože není krásným důkazem, že jsme pro toho druhého opravdu důležití, když si svobodně vybere nás proto, protože chce a ne proto, že jsme to jediné, co mu zůstalo?
A hlavně nezapomínej, že kompromisy jsou řešení.

Na závěr bych zvolila zase jeden odlehčující citát. Na instagramové stránce Dark side of Žika bylo jednou jedno skvělé moudro. Dovolila jsem si ho poupravit, aby to sedělo oboustranně.




Tentokrát to byl trochu jiný článek než obvykle. Mám jich takových psát více? Co si o lásce myslíte vy? Jaký citát vás nejvíce oslovil?


Mohlo by se ti líbit

6 komentářů

  1. Já k tomuto článku nemám asi co dodat, protože to je krásné pohlazení lásky. Moc krásně se to četlo a hned to člověku dodá tu naději, že láska opravdu je. :-) Já svou lásku už mám pomalu tři roky a ačkoliv jsem říkala, že s ním chodit nikdy nebudu, protože se mi nelíbí, tak skutečnost byla úplně jiná, získal si mě :-) Láska je překvapivá. A ano, občas může bolet, ale i tak je krásná. :-)

    https://pridesoul.blogspot.com/

    OdpovědětSmazat
  2. Krásně napsaný článek a souhlasím s tebou. Já v lásce zatím moc štěstí nikdy neměla, ale věřím, že vše má svůj čas. Poslední citát je naprosto dokonalý! :D :)

    OdpovědětSmazat
  3. Moc pěkně napsané, určitě jsem pro víc takových článků!
    Vidím to stejně, sice je stále potřeba šířit takovou tu osvětu, že být single je úplně normální ale ono opravdu je. Protože dokud člověk nepozná sám sebe, nezačne se mít opravdu rád a být sám se sebou spokojený, tak podle mě i těžko pozná někoho, kdo bude mít upřímně rád jeho.
    Já jsem poznala svého nynějšího přítele na tinderu :D Ani jeden jsme nechtěli vztah a nepodlomili se mi z něj kolena, vlastně to nebyl vůbec můj typ. Ale bože, měl (má) úžasnej smysl pro humor, opravdu poslouchá co říkám a pamatuje si to, na první rande mi dovezl růži a dodnes mi květiny kupuje jen tak běžně, protože ví, že je miluju. Prostě občas jsou věci, kdy si říkám, jak ke mě může někdo tak dobře pasovat, když se bez problému shodneme co a jak bude, kdy co uděláme, kam pojedem, co si zrovna uvaříme, atd.
    Jsem sice docela romatik, ale taky si nemyslím, že nám to třeba vydrží navždy. Třeba ano, třeba ne. Prostě si užívám, co teď mám, že jsem spokojená, zamilovaná atd. Ale vím, že sama bych si život taky uměla udělat skvělý :)

    OdpovědětSmazat
  4. Krásný. Mám obdobný názor na lásku. Já jsem po 6 letém vztahu singl rok, chybí mi přítel, chybí mi láska, co se týká doteků, něhy a takových těch hlubších chlapských názorů (teď myslím ne kamarádských), TAK mi muž chybí... ale život singl člověka mi pomohl uspořádat si myšlenky, to co od života chci a co bych chtěla v budoucnosti s partnerem sdílet.

    somethingbykate

    OdpovědětSmazat
  5. Tak ja som bola dosť dlho sama a už mi potom s toho doslova aj šibalo ak to mám takto povedať. Na začiatku áno bola som aj rada, že som sama mala som zrazu toľko času na seba, že som s ním skoro ani nevedela čo robiť. Potom, ale po dlhom čase prišiel ten pocit, že niekoho jednoducho potrebujem do života že aj ja chcem niekoho pri kom sa budem konečne cítiť šťastná koho budem môcť milovať a už to trvá pomaly rok aj pol :) Síce nie vždy je to dokonalé, ale pokiaľ nato budeme dvaja tak to bude dobré a dúfam, že pre tento krát už navždy :)

    OdpovědětSmazat
  6. Krásný článek!
    Upřímně jsem na tohle nikdy nevěřila. Láska až za hrob a všechno tohle mi přišlo nereálné, jak z amerického filmu. Ale. Pak to přišlo a já najednou věděla, že tohle je ono. Mám úžasného přítele a jsem vděčná, že jsme se potkali! Dlouhou dobu to bylo jen přátelství, takže opravdu vím, že mě zná a miluje úplně se vším, co ke mě patří. Moje minulost nebyla jednoduchá a občas se stále promítá i do současnosti, ale vím, že jeho to neodradí. Dost jsem byla taková cladná emočně, říci nahlas Miluji tě bylo nepředstavitelné. S ním to jde lehce. Hezké je, že on to má stejně. Nedávno mi vyprávěl, jak jsem ho naučila tohle říkat nahlas a že mi za to děkuje. Přitom jsem nikdy nikoho do těhle slov nenutila, protože vím, jak jsou těžká a zavazující. A spolu nám to jde lehce. Nějak jsme do toho dozráli. Přeju tohle každému, je to úžasné :)

    OdpovědětSmazat

Moc děkuji za jakýkoliv komentář! ♥
Nezapomeňte mi tu zanechat odkaz na váš blog! :)