Až jednou budu velká

by - 13:22



Posledních pár měsíců přemýšlím, čím vlastně budu až vyrostu. Až se přestanu držet zuby nehty toho dítěte v sobě. A samotnou mě překvapuje, kolik těch věcí je. Co všechno bych ráda vyzkoušela, dělala, tvořila a prostě co všechno mi dělá radost.
Chtěla bych…

            Tvořit z keramiky
            Korálkovat
            Malovat a kreslit
            Psát a číst
            Vrátit se k focení
            Napsat knihu
            Naučit se znovu na piáno
            Vyrábět nejen z korálků, ale ze všeho možného 
            Najít v sobě odhodlání se naučit šít
            A rozhodně se naučit používat čárky!


Chodila jsem do školky a chtěla jsem být kosmonautem. Je to jedna z těch mála ostrých vzpomínek z úplného dětství. S nástupem do školy jsem klasicky chtěla být učitelka. Chtěla jsem být ta, co dává a hodnotí testy a ne ta, co ty testy musí psát. Učitelku vystřídala veterinářka, protože miluji zvířata. Ale později jsem si uvědomila, že bych musela být schopná i zvíře uspat. A tak jsem od osmé třídy až do čtvrtého ročníku na střední chtěla být psycholožkou. Abych nakonec skončila na IT škole.
Život je prostě nevyzpytatelnej!

Snad každý z nás slýchával známou větu - "Nejdřív práce, potom legrace." Dlouho jsem to brala jako absolutní pravdu. První musím poskládat kostky do krabice a až pak si můžu jít hrát ven. Ale naštěstí mi došlo, že o tom život není. Není jediný důvod, proč bych si nemohla hrát a u toho skládat ty kostičky do krabice. V dnešním světě už máme tolik možností, že už opravdu můžeme dělat to, co nás baví. A byla by škoda toho nevyužít.

Když na to teď tak koukám, tak si to dítě v sobě ponechám. A ten dospělý, nudný a šedý život klidně přenechám někomu jinému. A jednou třeba budu upírkou. Nebo taky ne.

Kdybyste mohli být čímkoliv, čím chcete, tak čím byste byli? Elfem? Drakem? Čarodějkou? Hercem? Vědcem? Chirurgem? 




Mohlo by se ti líbit

41 komentářů

  1. Čím chci být? To je otázka, které se vyhýbám zuby nehty. Protože já nevím, čím chci být a ani nevím, co chci dělat. Bohužel, nejsem jediná a spousta lidí, které znám, je stejně ztracená jako já. Podle mě se totiž svět dostává do fáze, kdy se přestane rozlišovat věta "kdo budu" a "co mě baví". Z tolika možností je však těžké vybírat a výběr znamená zodpovědnost.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě. Výběr znamená zodpovědnost. Krásně jsi to shrnula. :)

      Vymazat
  2. Veľmi zaujímavá téma, ktorá by sa pokojne dala spracovať ešte viac. Hoci budem mať 27, stále cítim, že to "dieťa" je vo mne. Nikdy som z neho nevyrástla, nikdy neodišlo a zostane so mnou navždy, pretože milujem jeho naivitu, akčnosť, nadšenie pre rôzne veci a pohľad na život. Ak by som sa ho mala vzdať, tak nechcem radšej nikdy vyrásť, lebo vďaka tomu som to JA. Za tie roky dozrievania vo vlastnom tele a mysli som sa naučila mať rada a vďaka tomu môžem mať plnohodnotne rada aj ostatných a vlastne celý svet. Viem, že bez toho dieťaťa by to nešlo.

    Inak možno to bude zvláštne, ale vždy som chcela byť len zdravá a šťastná. Chcela som učiť, písať, vzdelávať sa, pomáhať a to vďaka univerzite a môjmu blogu robím.

    Jaji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je důležité si zachovat to dítě v nás. O tom se rozhodně nedá pochybovat :)

      Vymazat
  3. Ako dieta som chcela zachranit svet od zleho, chcela som byt supermankou (v podstate doteraz potom tuzim). Ale pochopila som, ze to jednoducho nejde a zle veci sa budu diat stale. Tak som si povedala ze chcem byt šťastna. A to sa mi chvalabohu podarilo. A mozno aj preto ze som sa rozhodla nezabit to dieta v sebe, ktore sa chce hrat, skakat, tancovat, spievat. Robim to stale ked mam chut a nezabrani mi v tom ani autobus plny ludi. Skratka som sa rozhodla, ze sa vyhnem tomu depresivnemu svetu dospelych. A mozno neviem lietat fyzicky ale moja dusa je volna. A to mam.... dost rokov uz 😂😂😂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že k tvému komentáři není co dodat. Jsem ráda, že jsi šťastná! :)

      Vymazat
  4. Upřímně já dlouho žila v zahraničí, protože jsem se těm povinostem a stereotypu dospělých chtěla vyhnout. Teď všechno bude záležet na tom jakou si najdu práci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kolem práce se bude točit celý nás život. O lidech tam, náplni práce i o prostředí v kterém budeme pracovat. Tak snad budeš spokojená :)

      Vymazat
  5. Jezis to je skvely, par veci bych si taky prala. Krome siti, na to jsem leva! Ale carky, ty bych se potrebovala naucit jako sul:).

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělý článek, který trošku nutí k zamyšlení.. :-) Doufám, že se ti tvé sny splní a já jdu asi přemýšlet o těch svých :D :D

    The world of makeup

    OdpovědětVymazat
  7. Úžasný článok! Absolútne súhlasím s tým, že si treba nechať časť svojho vnútorného dieťaťa! A keď budem veľká, asi by som rada bola čarodejnicou vo Witcher svete...ale môže sa to ešte vekom zmeniť :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Dítě je důležitou součástí nás všech. Jéééé čarodějnice! Paráda :)

      Vymazat
  8. Momentálne by som chcel byť spiacim sebou :-D Myšlienka, že dnes je toľko možností, že môžeme čo chceme, je super. Ľudia v dnešnej dobe ešte stále majú pocit, že niektoré veci sa od nejakého veku už proste nehodia. Lebo oni sú tak zvyknutí. Len tak ďalej :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta myšlenka, že se něco v nějakém věku nehodí tu bude asi napořád, ale je třeba se jí bránit! :)

      Vymazat
  9. Mně by vyhovovalo být nějakou nenápadnou milionářkou. Média by o mně nepsala a já bych si mohla dělat všechno. :D



    Dokonalý tabu

    OdpovědětVymazat
  10. Moc hezky napsaný článek :) Já vůbec nevím, čím bych chtěla být. Vždycky mě fascinovali upíři, ale asi bych se nedokázala někomu zakousnout do krku :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Mě upíři taky fascinují a asi některým lidem bych neměla problém se ani zakousnout do krku! :D

      Vymazat
  11. Krásný článek! Já jsem v dětství vždy toužila být zpěvačkou nebo tanečnicí, což s mou kapacitou plic a tím, že jsem od malička na vozíku, byl vždy sen hodný fantasy. XD

    OdpovědětVymazat
  12. Upíri leteli tak v roku 2008 :D Dnes chce byť každé dieťa instablogerkou :D Ale nie srandy bokom. Ja som vyštudovala právo. Hoci som od detstva chcela byť architektkou :D to dieťa vo mne sa ma drží zubami nechtami a nechce sa opustiť a nechať dospelou. Chcela by som sa už konečne osamostatniť ale ešte sa neviem sama o seba postarať :D
    www.danycuks.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upíři letí pořád :) Jen už to není takové boom jako za doby Twilightu :)
      Když to vezmu z praktického hlediska, tak buď ráda za práva. V architektuře to není žádná sláva, co vím :D

      Vymazat
  13. Já chtěla být maminkou a princezkou :D nejsem ani jedno, ale to první je alespoň reálnější :D jinak jsem taky chtěla být herečkou, malířkou nebo pracovat s dětmi (takže splněno mám aspoň něco) :D

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale tak na maminku máš ještě čas! :) Malířkou by se mi taky líbilo být!

      Vymazat
  14. "Čím chceš být?" - otázka, která mě pronásleduje od školky až po střední (do teď). Když jsem byla malá odpověď jsem vždycky 100% věděla a mé názory se taky dost měnily, takže jsem každý týden chtěla být někdo jiný.. Ale co teď? Nevím, čím chci být.. Pořád nad touto otázkou hodně přemýšlím a je to podle mě jedna z těch pro mě nejdůležitějších v životě - vědět, co chci být, co chci dělat..
    Hezky napsaný článek..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem v tomhle jiná. Za celý život jsem chtěla být kosmonautkou, herečkou, učitelkou na základce, veterinářkou a psycholožkou. A skončila jsem v IT :D
      Podle mě není důležité vědět, co člověk chce dělat a čím chce být. Podle mě je nejdůležitější život opravdu žít. :)

      Vymazat
  15. Ha! Taky se chci naučit šít a napsat knihu. Šicí stroj jsem získala po prababičce tři týdny zpátky a sem tam pořád něco píšu... Jsem taky s to si to dítě v sobě ponechat! Krásná myšlenka článku. A čím, že chci být? Hm... Hrdinkou vlastního příběhu? Ale nejde ani o to, čím chci být, jako spíš o to, jaká chci být - šťastná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi naučení se šít blíž než já! :) Hrdinka vlastního příběhu. To je krásné! :)

      Vymazat
  16. Moc pěkný článek :) Já ani nevím čím bych chtěla být :) Asi bych potřebovala tisíc životů, abych mohla být drakem, elfem, vědcem a vším možným dalším :D Ale v realitě by mi stačilo splnit si sen a být laborantem jako z krimináky Miami, napsat knihu, koupit si tropický ostrov a na něm napsat další :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drak! To je skvělá myšlenka! Elfové mě nikdy asi nelákali :D
      Tak až budeš laborantem jak z kriminálky Miami, tak mi dej vědět! :D

      Vymazat
  17. Vôbec som nad tým nepremýšľala, avšak určite by som chcela mať superschopnosti. :D

    Rebelliouslily

    OdpovědětVymazat
  18. Přítel mi taky říká, že nikdy nevyrostu :D i když mi je 20, ráda s mamkou nebo taťkou jezdím na výlety, dávám jim pusu na dobrou noc... Mě to ale příjde normální :) mě se asi 8 let drželo být patoložkou, ale pak když jsem si uvědomila, jak je to těžká škola, zvolila jsem zdravotního laboranta :D jinak já bych rozhodně v budoucnu chtěla dost cestovat všude možně a tak ochutnávat místní kuchyni - miluju vaření a pečení a ráda bych v tom pokračovala :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky ráda jezdím s rodiči na výlety a dávám jim pusy. Podle mě je to důkaz skvělých vztahů :)
      Jen ochutnávej kuchyni a pak nám piš recepty! :D

      Vymazat
  19. To je krásný článek!
    Držím palce jak se ti všechny krásné body podaří!

    Já jsem chtěla být taky psycholožkou, královnou a pak přišla realita a byla jsem ztracená, okolí mi říkali, že musím mít dobrou školu, práci a ty svoje sny si můžu strčit.

    Jsem ráda, že jsem se z toho vymotala a svoje dětské já naprosto zbožňuji ♥

    ALL ABOUT CANDYS LIFE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!
      Tak tu psychologii máme stejnou. :)
      Dětské já je to nejlepší, co máme!

      Vymazat
  20. čím bych chtěla být? to mám jasné... malířkou, ale děsně dobrou, nejlepší, takovou, co umí namalovat hyperrealistický obrazy. Anebo herečkou, samozřejmě úspěšnou:) Ale asi je mi vlastně trochu jedno, co by to bylo, ale mělo by to být něco, co mi jde. Nejlepší je ten pocit z dobře odvedené práce. :)
    www.libenanovakova.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jooo! Malířkou bych taky byla ráda! :)
      Poslední věta by se měla tesat do kamene.

      Vymazat
  21. neměl jsem přesnou představu co bych chtěl dělat, jen jsem rád oběvoval, komunikoval a nad vším přemýšlel. Protože jsem dost času strávil počitačovými hrami, šel jsem nejdřív na střední informatiku a ze setrvačnosti i na VŠ. K programnování mám obdiv, je to jako tvořit nový svět, ale nechci život strávit v propocené židli a hrabat se v 10000x řádkovém kódu, chci dýchat a poznat pestrobarevný svět. Ze školy jsem oděšel a nastoupil na ty nejobyčejnější práce, vracel jsem se domů utahaný ale s pocitem jako nikdy, konečně jsem žil a objevoval sám sebe, své limity. V té době už jsem se zajímal o burzu, cenné papíry atd.a věděl že to jednou zvládnu a dá mi to finanční svobodu, bohatství po kterém jsem nesmírně toužil, naivně a hloupě. I když se mi to podařilo, nemám pocit že bych si ty peníze zasloužil a proto chci vytvořit projekty nebo podporovat stávající, kde bych mohl peníze vracet do společnosti, protože mi nenáleží, jen si ponechám tu svobodu, protože je skvělá.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za jakýkoliv komentář! ♥
Nezapomeňte mi tu zanechat odkaz na váš blog! :)