Až jednou budu velká
Posledních pár měsíců
přemýšlím, čím vlastně budu až vyrostu. Až se přestanu držet zuby nehty toho
dítěte v sobě. A samotnou mě překvapuje, kolik těch věcí je. Co všechno bych
ráda vyzkoušela, dělala, tvořila a prostě co všechno mi dělá radost.
Chtěla bych…
•
Tvořit z keramiky
•
Korálkovat
•
Malovat a kreslit
•
Psát a číst
•
Vrátit se k focení
•
Napsat knihu
•
Naučit se znovu na piáno
•
Vyrábět nejen z korálků, ale ze všeho možného
•
Najít v sobě odhodlání se naučit šít
•
A rozhodně se naučit používat čárky!
Chodila jsem do
školky a chtěla jsem být kosmonautem. Je to jedna z těch mála ostrých vzpomínek
z úplného dětství. S nástupem do školy jsem klasicky chtěla být učitelka.
Chtěla jsem být ta, co dává a hodnotí testy a ne ta, co ty testy musí psát.
Učitelku vystřídala veterinářka, protože miluji zvířata. Ale později jsem si
uvědomila, že bych musela být schopná i zvíře uspat. A tak jsem od osmé třídy
až do čtvrtého ročníku na střední chtěla být psycholožkou. Abych nakonec
skončila na IT škole.
Život je prostě
nevyzpytatelnej!
Snad každý z nás
slýchával známou větu - "Nejdřív práce, potom legrace." Dlouho jsem
to brala jako absolutní pravdu. První musím poskládat kostky do krabice a až
pak si můžu jít hrát ven. Ale naštěstí mi došlo, že o tom život není. Není jediný
důvod, proč bych si nemohla hrát a u toho skládat ty kostičky do krabice. V
dnešním světě už máme tolik možností, že už opravdu můžeme dělat to, co nás
baví. A byla by škoda toho nevyužít.
Když
na to teď tak koukám, tak si to dítě v sobě ponechám. A ten dospělý, nudný a
šedý život klidně přenechám někomu jinému. A jednou třeba budu upírkou. Nebo
taky ne.
Kdybyste mohli být čímkoliv, čím chcete, tak čím byste byli? Elfem? Drakem? Čarodějkou? Hercem? Vědcem? Chirurgem?
41 komentářů
Čím chci být? To je otázka, které se vyhýbám zuby nehty. Protože já nevím, čím chci být a ani nevím, co chci dělat. Bohužel, nejsem jediná a spousta lidí, které znám, je stejně ztracená jako já. Podle mě se totiž svět dostává do fáze, kdy se přestane rozlišovat věta "kdo budu" a "co mě baví". Z tolika možností je však těžké vybírat a výběr znamená zodpovědnost.:)
OdpovědětVymazatPrávě. Výběr znamená zodpovědnost. Krásně jsi to shrnula. :)
VymazatVeľmi zaujímavá téma, ktorá by sa pokojne dala spracovať ešte viac. Hoci budem mať 27, stále cítim, že to "dieťa" je vo mne. Nikdy som z neho nevyrástla, nikdy neodišlo a zostane so mnou navždy, pretože milujem jeho naivitu, akčnosť, nadšenie pre rôzne veci a pohľad na život. Ak by som sa ho mala vzdať, tak nechcem radšej nikdy vyrásť, lebo vďaka tomu som to JA. Za tie roky dozrievania vo vlastnom tele a mysli som sa naučila mať rada a vďaka tomu môžem mať plnohodnotne rada aj ostatných a vlastne celý svet. Viem, že bez toho dieťaťa by to nešlo.
OdpovědětVymazatInak možno to bude zvláštne, ale vždy som chcela byť len zdravá a šťastná. Chcela som učiť, písať, vzdelávať sa, pomáhať a to vďaka univerzite a môjmu blogu robím.
Jaji
Je důležité si zachovat to dítě v nás. O tom se rozhodně nedá pochybovat :)
VymazatAko dieta som chcela zachranit svet od zleho, chcela som byt supermankou (v podstate doteraz potom tuzim). Ale pochopila som, ze to jednoducho nejde a zle veci sa budu diat stale. Tak som si povedala ze chcem byt šťastna. A to sa mi chvalabohu podarilo. A mozno aj preto ze som sa rozhodla nezabit to dieta v sebe, ktore sa chce hrat, skakat, tancovat, spievat. Robim to stale ked mam chut a nezabrani mi v tom ani autobus plny ludi. Skratka som sa rozhodla, ze sa vyhnem tomu depresivnemu svetu dospelych. A mozno neviem lietat fyzicky ale moja dusa je volna. A to mam.... dost rokov uz 😂😂😂
OdpovědětVymazatMyslím, že k tvému komentáři není co dodat. Jsem ráda, že jsi šťastná! :)
VymazatUpřímně já dlouho žila v zahraničí, protože jsem se těm povinostem a stereotypu dospělých chtěla vyhnout. Teď všechno bude záležet na tom jakou si najdu práci.
OdpovědětVymazatKolem práce se bude točit celý nás život. O lidech tam, náplni práce i o prostředí v kterém budeme pracovat. Tak snad budeš spokojená :)
VymazatJezis to je skvely, par veci bych si taky prala. Krome siti, na to jsem leva! Ale carky, ty bych se potrebovala naucit jako sul:).
OdpovědětVymazatJá jsem na šití taky právě úplně levá :D
VymazatSkvělý článek, který trošku nutí k zamyšlení.. :-) Doufám, že se ti tvé sny splní a já jdu asi přemýšlet o těch svých :D :D
OdpovědětVymazatThe world of makeup
To jsem ráda, že ponouká k zamyšlení :)
VymazatÚžasný článok! Absolútne súhlasím s tým, že si treba nechať časť svojho vnútorného dieťaťa! A keď budem veľká, asi by som rada bola čarodejnicou vo Witcher svete...ale môže sa to ešte vekom zmeniť :)
OdpovědětVymazatDěkuju! :) Dítě je důležitou součástí nás všech. Jéééé čarodějnice! Paráda :)
VymazatMomentálne by som chcel byť spiacim sebou :-D Myšlienka, že dnes je toľko možností, že môžeme čo chceme, je super. Ľudia v dnešnej dobe ešte stále majú pocit, že niektoré veci sa od nejakého veku už proste nehodia. Lebo oni sú tak zvyknutí. Len tak ďalej :)
OdpovědětVymazatTa myšlenka, že se něco v nějakém věku nehodí tu bude asi napořád, ale je třeba se jí bránit! :)
VymazatMně by vyhovovalo být nějakou nenápadnou milionářkou. Média by o mně nepsala a já bych si mohla dělat všechno. :D
OdpovědětVymazatDokonalý tabu
Tak to bych taky brala! :D
VymazatMoc hezky napsaný článek :) Já vůbec nevím, čím bych chtěla být. Vždycky mě fascinovali upíři, ale asi bych se nedokázala někomu zakousnout do krku :D
OdpovědětVymazatDěkuji :) Mě upíři taky fascinují a asi některým lidem bych neměla problém se ani zakousnout do krku! :D
VymazatKrásný článek! Já jsem v dětství vždy toužila být zpěvačkou nebo tanečnicí, což s mou kapacitou plic a tím, že jsem od malička na vozíku, byl vždy sen hodný fantasy. XD
OdpovědětVymazatAle snít je důležité! :)
VymazatUpíri leteli tak v roku 2008 :D Dnes chce byť každé dieťa instablogerkou :D Ale nie srandy bokom. Ja som vyštudovala právo. Hoci som od detstva chcela byť architektkou :D to dieťa vo mne sa ma drží zubami nechtami a nechce sa opustiť a nechať dospelou. Chcela by som sa už konečne osamostatniť ale ešte sa neviem sama o seba postarať :D
OdpovědětVymazatwww.danycuks.com
Upíři letí pořád :) Jen už to není takové boom jako za doby Twilightu :)
VymazatKdyž to vezmu z praktického hlediska, tak buď ráda za práva. V architektuře to není žádná sláva, co vím :D
Já chtěla být maminkou a princezkou :D nejsem ani jedno, ale to první je alespoň reálnější :D jinak jsem taky chtěla být herečkou, malířkou nebo pracovat s dětmi (takže splněno mám aspoň něco) :D
OdpovědětVymazatSmileThess
Ale tak na maminku máš ještě čas! :) Malířkou by se mi taky líbilo být!
Vymazat"Čím chceš být?" - otázka, která mě pronásleduje od školky až po střední (do teď). Když jsem byla malá odpověď jsem vždycky 100% věděla a mé názory se taky dost měnily, takže jsem každý týden chtěla být někdo jiný.. Ale co teď? Nevím, čím chci být.. Pořád nad touto otázkou hodně přemýšlím a je to podle mě jedna z těch pro mě nejdůležitějších v životě - vědět, co chci být, co chci dělat..
OdpovědětVymazatHezky napsaný článek..
Já jsem v tomhle jiná. Za celý život jsem chtěla být kosmonautkou, herečkou, učitelkou na základce, veterinářkou a psycholožkou. A skončila jsem v IT :D
VymazatPodle mě není důležité vědět, co člověk chce dělat a čím chce být. Podle mě je nejdůležitější život opravdu žít. :)
Ha! Taky se chci naučit šít a napsat knihu. Šicí stroj jsem získala po prababičce tři týdny zpátky a sem tam pořád něco píšu... Jsem taky s to si to dítě v sobě ponechat! Krásná myšlenka článku. A čím, že chci být? Hm... Hrdinkou vlastního příběhu? Ale nejde ani o to, čím chci být, jako spíš o to, jaká chci být - šťastná.
OdpovědětVymazatTak to jsi naučení se šít blíž než já! :) Hrdinka vlastního příběhu. To je krásné! :)
VymazatMoc pěkný článek :) Já ani nevím čím bych chtěla být :) Asi bych potřebovala tisíc životů, abych mohla být drakem, elfem, vědcem a vším možným dalším :D Ale v realitě by mi stačilo splnit si sen a být laborantem jako z krimináky Miami, napsat knihu, koupit si tropický ostrov a na něm napsat další :D
OdpovědětVymazatDrak! To je skvělá myšlenka! Elfové mě nikdy asi nelákali :D
VymazatTak až budeš laborantem jak z kriminálky Miami, tak mi dej vědět! :D
Vôbec som nad tým nepremýšľala, avšak určite by som chcela mať superschopnosti. :D
OdpovědětVymazatRebelliouslily
Superschopnosti by byly fajn! :)
VymazatPřítel mi taky říká, že nikdy nevyrostu :D i když mi je 20, ráda s mamkou nebo taťkou jezdím na výlety, dávám jim pusu na dobrou noc... Mě to ale příjde normální :) mě se asi 8 let drželo být patoložkou, ale pak když jsem si uvědomila, jak je to těžká škola, zvolila jsem zdravotního laboranta :D jinak já bych rozhodně v budoucnu chtěla dost cestovat všude možně a tak ochutnávat místní kuchyni - miluju vaření a pečení a ráda bych v tom pokračovala :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Já taky ráda jezdím s rodiči na výlety a dávám jim pusy. Podle mě je to důkaz skvělých vztahů :)
VymazatJen ochutnávej kuchyni a pak nám piš recepty! :D
To je krásný článek!
OdpovědětVymazatDržím palce jak se ti všechny krásné body podaří!
Já jsem chtěla být taky psycholožkou, královnou a pak přišla realita a byla jsem ztracená, okolí mi říkali, že musím mít dobrou školu, práci a ty svoje sny si můžu strčit.
Jsem ráda, že jsem se z toho vymotala a svoje dětské já naprosto zbožňuji ♥
ALL ABOUT CANDYS LIFE
Děkuju!
VymazatTak tu psychologii máme stejnou. :)
Dětské já je to nejlepší, co máme!
čím bych chtěla být? to mám jasné... malířkou, ale děsně dobrou, nejlepší, takovou, co umí namalovat hyperrealistický obrazy. Anebo herečkou, samozřejmě úspěšnou:) Ale asi je mi vlastně trochu jedno, co by to bylo, ale mělo by to být něco, co mi jde. Nejlepší je ten pocit z dobře odvedené práce. :)
OdpovědětVymazatwww.libenanovakova.cz
Jooo! Malířkou bych taky byla ráda! :)
VymazatPoslední věta by se měla tesat do kamene.
neměl jsem přesnou představu co bych chtěl dělat, jen jsem rád oběvoval, komunikoval a nad vším přemýšlel. Protože jsem dost času strávil počitačovými hrami, šel jsem nejdřív na střední informatiku a ze setrvačnosti i na VŠ. K programnování mám obdiv, je to jako tvořit nový svět, ale nechci život strávit v propocené židli a hrabat se v 10000x řádkovém kódu, chci dýchat a poznat pestrobarevný svět. Ze školy jsem oděšel a nastoupil na ty nejobyčejnější práce, vracel jsem se domů utahaný ale s pocitem jako nikdy, konečně jsem žil a objevoval sám sebe, své limity. V té době už jsem se zajímal o burzu, cenné papíry atd.a věděl že to jednou zvládnu a dá mi to finanční svobodu, bohatství po kterém jsem nesmírně toužil, naivně a hloupě. I když se mi to podařilo, nemám pocit že bych si ty peníze zasloužil a proto chci vytvořit projekty nebo podporovat stávající, kde bych mohl peníze vracet do společnosti, protože mi nenáleží, jen si ponechám tu svobodu, protože je skvělá.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za jakýkoliv komentář! ♥
Nezapomeňte mi tu zanechat odkaz na váš blog! :)