Co vám o vysoké nikdy nikdo neřekl I.

by - 19:17


we❤️it a photoshop 
Když jsem se tak bavila s lidma kolem sebe, tak jsme se docela shodli v tom, že nám všem ohledně vysoké školy docela dost lhali! A tak jsem se rozhodla vše uvést na pravou míru, abyste nebyli šokováni jako my.
Jen musím předem upozornit, že jsou náročnější vysoké a méně náročné vysoké. Musím přiznat, že já jsem se nejspíše zbláznila, protože jsem na ČVUT FIT (Fakulta informačních technologií) a ta patří do první kategorie.
Pohodlně se usaďte a jdeme na to!

Vysoká škola. Nová kapitola života. Nový začátek. Nové všechno a všichni! Pro některé i nové město. Vzrušující? Ano! Děsivé? Moc! Budete mít ze všech nových informacích v hlavě zmatek? Bezpochyby!
Pravda je taková, že i když budete nadšení, tak někde hluboko budete i vyděšení. Neuvěřitelně. Protože najednou jde vše na vaši hlavu. Když někde něco neodkliknete včas? Smůla, vlastně vás za to můžou i vyhodit. Fascinující, že? Ale vysoká škola je opravdu už i školou života. Začínáte zodpovídat sami za sebe. Pokud bydlíte na koleji, tak ještě hůř. Budete se i živit! Nikdo vám nenakoupí a jídlo se jen tak neobjeví v ledničce. To kouzlo na koleji nefunguje! Ze všeho budete prostě pěkně vykolejení.
Jenže nemáte na výběr, musíte to všechno nějak zvládnout. Do práce se ještě nikomu nechce (pokud jo, tak by nelezl na vysokou ne?), jsme přece ještě mladí a máme právo ještě na nějakou tu bezstarostnost ne? A na pracáku budou fronty a ty nikoho nebaví.

Jako středoškolák či dokonce žák základní školy, vám vysoká přijde jako velký chaos. A víte co? Je to pravda! Co proboha znamenají všechny ty zkratky předmětů? A jak z toho rozvrhu mám vyčíst, kde je jaká budova? Co znamená budova T9? A jak v té hromadě budov najdu ještě ke všemu svou učebnu? A co to jsou kredity? K čemu vůbec jsou? Proč všem na nich tak záleží?
Po pravdě řečeno. S nástupem na vysokou se ten chaos nijak nezmenší. Vy si konečně zvyknete na zkratky předmětů a rozluštíte je a ejhle, konec semestru a další várka nových zkratek! Označování budov si pravděpodobně budete plést do konce vašeho vysokoškolského života a ztrácet se v nich bude vaším novým koníčkem. A kredity? Ty budete vítat s otevřenou náručí, protože bez nich prostě dál neprolezete. A ty nejhorší předměty jsou logicky za nejvíce kreditů.

isorepublic.com
Když jdete na vysokou školu, tak opravdu kráčíte do nového světa. Dospěláckého světa. Brrr. Nejlépe k tomu bydlíte na koleji. Jste bez rodičů. Musíte se naučit o sebe postarat sami. Protože jinak zjistíte, že najednou nemáte čisté spodní prádlo a asi umřete na hlad, protože jste si ZASE nenakoupili. Zcela jistě se nevyhnete zprávám domů, ve kterých budete žádat o peníze či prosit, jestli vám neuvaří vaše oblíbené jídlo. A až pojedete z domova zpátky na kolej? Budete se usmívat, jak měsíček na hnoji, protože si povezete spoustu jídla! A to se vyplatí. 

Přátele? Ty si na vysoké najdete snadněji než kdekoliv jinde. Na vysoké to totiž bez nich nejde. No jak jinak byste chtěli mít zápisky ze všeho? A pokud je u vás čárkování za účast, tak kdo by vás jinak začárkoval? A kdo jiný by vám měl milionkrát vysvětlovat látku, kterou jste ale vůbec nepochopili? Všichni jsou neuvěřitelně trpěliví a fakt se budou snažit vám pomoci. Nikdo vás neodbude. Taky se vám stane, že prostě jen tak budete čekat na přednášku, cvičení či dokonce zkoušku a najednou se přistihnete, jak se bavíte s naprosto cizím člověkem, kterého jste nikdy dřív neviděli. A víte co? Povídá se s ním skvěle a ani to jméno znát nemusíte. Posrali jste zkoušku? Nevadí! Vždy tam bude někdo, kdo vás utěší či společně s vámi zanadává na nespravedlivost světa. Lidi na vysoké jsou naprosto boží a většinou podobně postižení jako vy!

stocksnap.io
Přednášky a cvičení? Ze začátku budete přísahat sami sobě, že budete poctivě chodit úplně všude a za všech okolností. To vás taky velmi rychle přejde a začnete chodit jen tam, kam prostě musíte. A že se budete učit z hodiny na hodinu, abyste měli zápočtové testy a zkouškové v klidu? Hahaha!

Budete pít. Nebudete se ohlížet na to, jaký je den v týdnu, kolik je hodin nebo jestli si to můžete dovolit. Popravdě řečeno vysokou školu lidi vystudují jedině, pokud jsou fakt geniální či šprti, a nebo když se z nich stanou alkoholici. A pokud nepijete pivo, tak se to naučíte, jelikož je nejlevnější.  Protože vysoká je kurevsky psychicky náročná.
Pokud jste na koleji, tak pravděpodobně budete pít minimálně čtyřikrát do týdne. Protože i když se rozhodnete, že dnes nepijete, tak se objeví někdo, kdo vás přesvědčí, že rozhodně pijete. 


pexels.com
Pravděpodobně budete mít pár skvělých předmětů, které vás budou bavit nebo budou prostě lehký. Samozřejmě většinou tak za 2 až 3 kredity. A pak tam budou minimálně dva předměty, který budou mít buď úplně nevinný název nebo naopak úplně debilní název. Tak jako tak budou kurevsky těžký, povinný a ještě ke všemu budou třeba za 6 nebo 7 kreditů. A to prostě chcete! Pravděpodobně si aspoň jeden z nich pro formu další rok zopakujete (vlastní zkušenost).

Každý začátek měsíce si budete připadat jak ten nejbohatší král a budete rozhazovat peníze bez starostí. A pak zjistíte, že je teprve půlka měsíce a vy máte na účtu tisícovku. To by byla pohoda, kdybyste nechodili pít. Jenže vy chodíte. Takže maximálně za pět dní zjistíte, že na účtě máte stovku, před sebou ještě tak deset dní a vy se musete rozhodovat, jestli si koupíte jídlo nebo radši půjdete na pivo. Vždycky to vyhraje to pivo. Naštěstí máte přátele, kteří vás nakrmí a na pivu vás založí.
Taky koukáte na ceny a konečně chápete to pravé kouzlo slev! Slevy jsou úžasné a vy na ně číháte jak důchodci. Ale co vám zbývá, že jo. A nejlepší je, když jsou ve slevě čínské polívky! To je teprve ráj!

pexels.com
Samozřejmě úplně zapomeňte na ty kecy, že vysoká škola jsou prodloužené prázdniny, kde se budete učit jen dvakrát ročně 14 dní, odbydete si zkoušky a prázdniny pokračují. To je pěknej kec! Prvních pár týdnů je škola pohoda lahoda a je to jen o užívání o kterým každý mluví. Ale pak to začne! A vy z toho budete pravděpodobně úplně v prdeli. Protože je toho strašně MOC! A furt po vás někdo něco chce. Nemáte chvilku klidu. Nenávidíte všechny, kteří vám tvrdili ten kec o prázdninách a užívání si. A taky si pravděpodobně užijete tak dvě až tři psychické zhroucení za měsíc. A že to bude stát za to! Křik. Slzy. Úzkost. Destruktivní myšlenky. Hlavně o vaší neschopnosti, že na to nemáte a nikdy to nemůžete dát. Jo a taky úplně nebudete chápat, proč jste na tu školu vůbec lezli.

Taky k vysoké patří ta zábavná část. Vysvětlování. Co studujete, jaké máte předměty a co z vás bude. Budete mít z toho nervy na pochodu, protože se vás na to budou lidi ptát pořád! Vy sice pravděpodobně víte, co studujete. Ale o předmětech se bavit nechcete, protože z názvu stejně nikdo nepochopí o co jde a vy to budete muset vysvětlovat. ZASE. A to je fakt na dlouho. A co z vás bude? To je většinou ve hvězdách a vy logicky nemáte ani to nejmenší tušení.


pexels.com
Ale víte vy co? Je to skvělý! Vysoká škola je náročná. O tom žádná. Ale opravdu tam jsou skvělí lidé, kteří z toho dělají ty nejlepší léta vašeho života. Budete to milovat a zároveň nenávidět. A budete si to maximálně užívat! A na střední? Tak o té nebudete chtít ani slyšet, natož se tam chtít vracet.

Co život na koleji? A zkouškové? Tak o tom si povíme radši zase příště...

A co vaše zkušenosti s vysokou? A kde jste? Popřípadě chystáte se na vysokou? A kam? :)


Mohlo by se ti líbit

39 komentářů

  1. Tohle je zatím první naprosto otevřená a upřímná výpověď o tom, jak to na vysoké vypadá, která se ke mně dostala. Děkuju. Takových článků by bylo potřeba víc. Právě jsem ve čtvrťáku na střední a ráda bych dělala medicínu, ale vzhledem k tomu, že nejsem úplně zdravá, vůbec nevím, jak to nakonec dopadne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravi aby ses dostala na medinu nepotrebujes. K tomu aby ses tam udrzela uz ano. Obecne to takhle funguje pro vsechny VS.

      Vymazat
    2. Nemáš vůbec zač! Ráda jsem pomohla. Ale myslím si, že na medicínu klidně můžeš jít, i když nejsi úpně zdravá. Minimálně to zkus! :))

      Vymazat
    3. Myslím, že to asi zkusím. Pak mě možná vyhodí nebo odejdu, ale to už je poněkud jiná kapitola. Člověk by si měl jít za svými sny, pokud to aspoň trošku jde.

      Vymazat
  2. Na koleji spíše funguje, že to jídlo z ledničky MIZÍ!
    A víš, co je nejlepší na debilním značení budov? Když si na ně po roce a půl zvykneš a oni tě přestěhují někam jinam... Nebo když značení učeben na rozvrhu neodpovídá značení v dané budově...
    Slevy jsou nejlepší věc na světě! Stejně jako antikvariáty, bazary a levné kavárny, kde dělaj ale dobrý kafe!
    Nejlepší je, když studuju obor, kterej má děsně dlouhej název, a než ho řeknu celý, všichni usnou. Ti, kteří neusnuli, se na mě budou dívat jako na debila se slovy: "Cože to studuješ?!"

    Podtrženo sečteno – pod tenhle článek se podepisuji! Jo, je to makačka. A i přesto, že jsem neskutečný introvert a asociál jsem našla skvělé lidi a život se mi změnil a já jsem za to ráda :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mizí. Nenávratně. Záhadně. :D
      Tak my máme dokonce nějaké hodiny v úplně jiné části Prahy a ty se tam ani nestíháš přemístit :D
      Miluju slevy. Vidím slevy a jdu se tam podívat :D V jakémkoliv obchodě.
      To je dobré :DDDD

      Díky! :) To jsem ráda ❤️

      Vymazat
  3. Super článek, Gábi! <3 A ve všem s tebou naprosto souhlasím. :D Je to pěkná fuška, ale stojí to za to - minimálně za ta pravá přátelství, na která během studia narazíš. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Míšo! ❤️ Jsme strašně ráda, že zrovna ty si ode mě občas něco přečteš :)
      Ano! Ta přátelství. To je to, co ti vysoká škola opravdu dá :)

      Vymazat
  4. Já si sice vybrala obor, který mi absolutně nic nedal, ale když opomenu školu, tak jsem si ty roky náramně užila:) ještě teď si pamatuj jak jsme byla v šoku, když jsem si měla dělat poprvé rozvrh:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně asi něco dá, ale stejně si myslím, že ty věci okolo jsou pro mě do života mnohem větším přínosem :)
      Skládání rozvrhu mi ani nepřipomínej. Ještě teď mám z toho osypky :D

      Vymazat
  5. Souhlasím s tebou, ale já teda nepiju a nikdo mě nedonutí :D a stále upřednostňuju dobré jídlo než chlast :D :D Příjde mi velmi nerozumné utrácet peníze, když by pak člověku nezbylo ani na jídlo a čínské polívky jsou teda nic moc. MYslím, že v učebnách a laborkách na naší škole se snad nikdy nevyznám :D

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jasně. Abstinenty tu taky máme. :D A taktéž upřednostňuji jídlo. Ale to až teď. Po propařeném prvním semestru :D
      Ale kdy jindy by měl být člověk nerozumný? Kdy jindy si to "může dovolit"?
      :)
      Čínské polívky jsou nic moc, ale zahcraňují životy. A mně docela chutnaj .
      Pro mě je naše značení taky zmatečné :D

      Vymazat
  6. Upřímně, já čekala strašné drama, jak všichni popisovali, že vysoká je jen zápřah a že jedna zkouška je jako maturita, ale právě, že to bylo mnohem pohodovější. Každý semestr jsem měla devět až jedenáct zkoušek, takže to zápřah byl (ale spíš na psychiku), ale stejně to nebyl žádný horor :D ale na druhou stranu, já nikdy nebyla ten typ, co by si myslel, že vysoká je jen o pařbách na kolejích a podobných společenských aktivitách.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maturita byla zívačka i oproti jedné zkoušce si odvážím říct. Ale šla jsi na to líp. Čekala jsi horor a dostala jsi jen malinko strašidelnější dobrodružnou výpravu! :)
      Já mám teda zkoušek mnohem méně, ale zato se spoustou částí a přitom teoretická je nejjednodušší :D

      Vymazat
    2. To jo, lepší je čekat horor a potom být příjemně překvapený než naopak :D

      Vymazat
  7. Jakože chápu pointu tvého článku, ale přiznávám, že jsem teď k smrti vyděšená, protože si nejsem jistá, jak to všechno zvládnu... :p

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvládneš to naprosto v pohodě! :) Věř mi, že na vysoké je velké procento úžasných lidí a o to jde :)

      Vymazat
  8. Skvělý článek :D Pobavila jsem a úplně si vzpomněla na sebe v prváku, jak jsem byla zmatená, ve všem byl chaos, školní kampus byl obrovské bludiště, systém předmětů a tak nepochopitelný..:D No teď po pěti letech je sranda to vysvětlovat těm novým :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :D Asi je to všude stejné. Chaos, zmatenost a občas zoufalost ze všech těch systémů a věcí :D
      To určitě je. Podle mě už i po roce je to sranda :)

      Vymazat
  9. Love your post dear ♥
    If you want you can check out my blog.I write about fashion,beauty and lifestyle.Maybe we can follow each other and be great blogger friends !

    http://herecomesajla.blogspot.ba/?m=1

    OdpovědětVymazat
  10. Taky jsem o tom psala článek a vidíme to úplně stejně!
    To psychický zhroucení jsou příšerný! Vejška je vlastně dost na hovno, ale stejně ji miluju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď na to koukám a wow! :D
      Psychický zhroucení je hrozný. S nenávistí na to vzpomínám a doufám, že už se to nestane...
      A pod tvou poslední větu se podepisuju.

      Vymazat
  11. No nikto nepovedal, že to bude med lízať ::-))). Samozrejme, je to zaberák, ale keď sa spätne pozriem na tie roky strávené na výške, boli to fakt skvelé časy. Veľa voľna, veľa akcii, zábava, občas nejaká brigáda, festivaly, priateľstvá, ale i skúšky, písomky, zápočty, projekty a nudné hodiny. Ale to patrí k tomu.
    Tiež mi dlhšie trvalo, kým som pochopila ako fungujú kredity, a keď som do toho konečne prišla, potom prišlo vyratávanie toho, ako prejsť do ďalšieho ročníka a mala konečne voľno a mohla sa zabávať,,,
    Jediné, čo som si nevyskúšala je internátny život, keďže som si vybrala školu v rodných Košiciach, ale o to mi zmizla starosť o to, ako zaplatím izbu, čo budem jesť zajtra, keďže mamka tatko hotel fungovali. Ale na svoje som si zarábala sama, keďže som chodievala po brigádach, a tak som bola aspoň sebestačná v rámci svojich koníčkoch.
    Ale o tom je vysokoškoľský život a je super si ho užiť vtedy, ak je možnosť. Určite by sa mi nechcelo dorábať výšku už keď mám rodinu, prácu.. i keď ma občas prepadne myšlienka, čo keby som si diaľkovo urobila históriu... no asi by sa mi už teraz nechcelo. Stará som a lenivá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Tohle všechno k tomu patří, i když je to někdy opravdu záhul, tak to stojí za to :)
      Nechci se opakovat, ale přesně! :D Konečně jsem pochopila kredity a už jede v myšlenkách, jak co nejdřív mít konečně volno a přitom projít dál.
      Musím říct, že já si myslela, že to nezvládnu. V tomhle ohledu jsem dost rozmazlená a přesto jsem strašlivě spokojená! I když to bya krutá srážka s realitou, tak život na koleji za to stojí. Ještě více to podpoří zážitky, přátelství a zodpovědnost. :)
      Ano, vysoká škola za to stojí. Opravdu. I když člověk není studijní typ (moc ho nebaví se učit, ne že mu to nejde), tak to stojí za to. Vyplatí se to i do budoucna :) Taktéž by se mi nechtělo až budu starší. Nejsem ten studijní typ a už bych se prostě nedonutila se učit na zkoušky a tak. Ale pokud tebe láká historie, tak do toho jdi. Třeba ne teď, ale jednou :)

      Vymazat
  12. Super článek, v určitých částech pobavil. Já jsem teda zvědavá, jak to za ty 3 roky zvládnu. :D
    jsem Katrin

    OdpovědětVymazat
  13. tvoj článok ma neuveriteľne pobavil, lebo som sa v strašne veľa veciach našla :D napríklad ten systém - presne, keď už tomu začínam rozumieť, príde druhý semester a všetko treba trepať do hlavy nanovo! aj to špinavé prádlo alebo jedlo od rodičov, PRESNE! :)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ráda slyším! :D
      Ten systém je postavený na hlavu. Já prostě nechápu, proč to musí být tak komplikovaný.
      Jsem teď na víkend u rodičů a nemůžu se dočkat až si odvezu vyprané oblečení a povlečení a jídlo! :D

      Vymazat
  14. Já studuji humanitní obor, na koleji nejsem a téměř nepiju, takže jsem naštěstí půlky těch věcí ušetřena :D jinak ti ale asi celkem rozumím, protože kamarád nastoupil na stejnou fakultu jako ty a po půl roce odešel, protože nezvládal matiku. Věřím, že ty technické obory jsou určitě o dost náročnější jak na psychiku, tak na přípravu. Jinak ale pěkně a upřímně napsané :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Humanitní obor. Ach. Někdy si povzdechnu, proč jsem na něj taky nešla. Ale kolej bych neměnila! :D A s pitím se začínám taky brzdit. :D
      Děkuju. A myslím to vážně. Spousta lidí se jen zasměje, když řeknu, že máme průměrně 4 zkoušky. Jenže... To nejsou jednoduché zkoušky. Nestačí se na ně nazpaměť naučit... Jenže to už slyšet nechtějí a pak tvrdí, jak s tou obtížností přeháním. Co se dá dělat. :) Náročnější to asi je. Hlavně na tu přípravu. Psychika je asi člověk od člověka :)
      Děkuju! :)

      Vymazat
  15. S prednáškami som to mala rovnako, väčšina vecí z článku je pravda, vysoká škola vie byť zábavná a krutá zároveň. :D

    Rebelliouslily

    OdpovědětVymazat
  16. V červnu jsem odstátnicovala, pět let na vysoké mám za sebou a budu na to vždy ráda vzpomínat. Ano, bylo to naročné a byl to naprosto jiný svět. Ale byl to svět svobody, bylo na mě, co budu kdy dělat, co si nakoupím, co si uvařím. Pravda, po půl roce o čínským nudlích a těstovinách jsem musela přehodnotit svůj jídelníček, protože se to fakt už nedalo. Ale za ta léta jsem se naučila vyjít lépe s penězi, dokonce si je vydělávat, a dokonce si vcelku obstojně vařit.
    Nejšílenější mi přišlo, že na rozdíl od střední jsem kolik nevěděla, co a z čeho se mám učit na zkoušku. Nakonec se ale ze všeho vždycky dalo nějak vybruslit, v testech jsem se naučila improvizovat a přečetla jsem za studium opravdu kvanta knih (studovala jsem bohemistiku a pak žurnalistiku).
    Držím palce, ať to úspěšně zvládneš i ty. Jednou budeš s láskou a smíchem vzpomínat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gratuluju! :)
      Jiný svět. Ano, to by odpovídalo. Svoboda v něm určitě je. A výmenou za ní i větší porce zodpovědnosti :) A těstoviny už mi taky lezou krkem.
      To mi taky chybí. Že mi nikdo neřekne, co přesně se mám teda učit. V matematice víme odkud, tam máme hafo materiálů, ale ostatní přeměty? Ojojojoj.
      Děkuju! O tom vzpomínání nepochybuju. :)

      Vymazat
  17. Já chodím na vysokou, ale dálkově, takže některé z řec věci nezaziju, ale dokážu si je dost živě představit. I tak je to tam ale super a i když na to někdy nadávam, tak se tam rasa vracím. Moc pěkně napsaný článek :)
    Inspiration by Linda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To asi nezažiješ, ale zase budeš mít jiné vzpomínky spojené s vysokou :)
      Díky moc :)

      Vymazat
  18. koukám, že je to furt stejný, a to jsem odsud vypadnul 25 let zpátky.... hezky napsaný slečno Hudečková :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za jakýkoliv komentář! ♥
Nezapomeňte mi tu zanechat odkaz na váš blog! :)